Mléko a med

9. května 2018 v 7:29 |  RECENZE
Autor: Rupi Kaur
CZ: mléko a med - omega 2017 , ORIGINAL: milk and honey - 2017
Počet stran: 204

A poprvé tu mám něco z úplně jiného šálku kávy (teď jsem si udělala chuť na kafe). Jedná se o sbírku básní, která mě naprosto uchvátila. Nevím, co mám dřív hodnotit. Jestli její nadhérné ilustrace nebo její za srdce chytající obsah.

Mléko a med je kniha rozdělená do čtyř částí a myslím, že každá z nás se v jedné básní z každé kapitoly najde. Každá žena bude za svůj život milovaná, zraňovaná, opouštěná i odpouštějící. Protože když přijímáte lásku, berete si s ní i tu bolest, která jednou přijde, ale až na konci. Je to jako když lezete, nahoru je to snadné, ale dolů to jde tíž. A čím víc člověk miluje, tím víc trpět bude!

Zajímavé je, že pokaždé, když knihu čtu s určitým odstupem, těch básní do mého života zapadá víc a víc! Což je trochu děsivé. Ne vlastně, to je život!
Obdivuju tu ženu, která na svých radostech i zklamáních staví svůj úspěch a to je odvaha sama o sobě! Ona ví, že není sama! A že jí část žen pochopí, a kdo nepochopil, ten ještě nic nezažil!

Najdete tu i řadu věcí se sexuálním kontextem, které mi ale nepřijdou nijak kontroverzní, jelikož věci, o kterých mluví jsou samy o sobě přirozené, akorát lidmi zavrhované v širší společnosti.

Oficiální anotace:
Sbírka básní krátké prózy o přežití. O lásce a ztrátě, násílí a zneužívání, o ženskosti.
Kniha je rozdělena do čtyř kapitol a každá má jiné poselství. jedna se snaží léčit zármutek, jiná zase bojuje s všudypřítomnou bolestí. Čtenáři nabízí cestu od nejhorších životních momentů ke smíření a hledání radosti. Ta je totiž všudypřítomná, jedinou podmínkou je chtít ji vidět.





"dotkl ses mě
a nepotřeboval si
k tomu dotek"

"nejvíc ze všeho
tě chci uchránit
před sebou"

"musí to hodně bolet
vědět že jsem tvoje
nejkrásnější
zklamání"

Musíte umět číst mezi řádky, nebo čerpat z osobního života, pak této knize budete rozumět.
Kniha je směrována spíše ženám, ale pokud se najde nějaký odvážlivec...

P.S.Vztahy a škola na mě byly až moc, ale mýmu blogu to co nejdřív vynahradím! A pili jste někdy Shakerato? Mňamina na tyhle horký dny! B

Hodnocení: 99%
 

Démon z Hex Hall

24. února 2018 v 16:56 |  RECENZE
Autor: Rachel Hawkinsová
CZ: Démon zz Hex Hall - Knižní klub 2012 , ORIGINAL: Demonglass - 2011
Počet stran: 248
SÉRIE: Hex Hall

Druhý díl v sobě skrýval příjemné odhalení, o kterém jsem kupodivu ani nepřemýšlela. Neřekla bych, že byl tenhle díl lepší, ale měl stejné kouzlo jako ten první.

Domluvené manželství. Když jsem zaslechna to slovo, naprosto mě to vrátilo o nějakou dobu zpět. Když to tak vezmeme nemuselo to být zas tak špatné (pokud jste neměli mít za muže násilníka nebo nějakého škaredého nebo zaostalého nebo hloupého nebo někoho, kdo je menší než vy- s mými 154 cm bych asi měla pokaždé štěstí). Ale tak alespoň měli na poznávání celý život a nenudili se (pokud už ten chlap nebyl sám o sobě nudný). No když se tak na to podívám, ne, nelíbilo by se mi to.

Oficiální anotace:
Sophie Mercerová si myslela, že je čarodějnice, která jen nemá svá kouzla úplně pod kontrolou. Proto ji přece také poslali do Hex Hall, nápravného zařízení pro delikventy Prodigia - kouzelníky, víly nebo upíry. Jenže pak zjistila, kdo je její otec, a v té nejméně vhodné situaci i to, že Archer Cross patří k L'Occhio di Dio, které se snaží Prodigium vyhladit z povrchu zemského. A také se ukázalo, že Sophie vlastně není žádná čarodějka, ale démon - a ti vládnou´velkou, leč nekontrolovatelnou mocí.
Naučí se Sophie svou sílu ovládat, nebo raději projde rituálem, který ji této síly sice zbaví,a le také ji může zabít? A do toho se o Sophii začne zajímat L'Occhio di Dio, a koho jiného za ní poslat než Archera. Ještě štěstí, že k němu Sophie už nic necití. Nebo ano?



Celá kniha se nesla v duchu toho prvního. Byl tam i můj oblíbený Cal. Koho jiného bych si představila než nějakého fešáka, který se mi líbí. Koho jste si představily vy, hm? Miluju vtípky hlavních postav, tak sarkastická hlavní hrdinka byla božská. Konečně jsem se z reality zas dostala poblíž kouzlům a magii. Tuhle na facebooku bylo podle znamení jestli jste upír, vlkodlak, anděl nebo démon. A co jsem já? Taková hodná, mírumilovná osoba? Samozřejmě, že démon!!!

P.S. Už mě ta zima nebaví. Doufám, že až přijedu z Itálie, že cestou přivezu jaro!!!!!
B.

Další díl: Bitva o Hex Hall

Hodnocení: 70%

Eleanor&Park

5. ledna 2018 v 11:52 |  RECENZE
Autor: Rainbow Rowellová
CZ: Eleanor & Park - Yoli 2014 , ORIGINAL: Eleanor & Park - 2013
Počet stran: 325

První kniha v novém roce a rovnou naprostá pecka. Na knize je skvělé, že si můžete hrdiny představit jak chcete...ale zfilmování Eleanor podle předlohy by musel být oříšek...kdo by se dobrovolně přihlásil na konkurz nemotorné, tlustší, zrzavé holky s minimálním vkusem? Dostat tohle herecké obsazení, asi to vezmu osobně.
Kniha je psaná ve třetí osobě, což je trochu nezvyk, ale jelikož mě kniha bavila, tak mi to bylo popravdě jedno.
Zajímavé také je, že se život dvou hrdinů odehrává v roce 1986, ikdyž jsem to z textu nevyvodila.

Příběh je vyprávěný dvěma hrdiny a pokaždé, když se vystřídali jsem se ocitla v jiném světe. Parkův nebyl až tolik okázalý, byl podobný tomu mému, ale byl kontrastní s Eleanořiným, který pro mě byl zcela nový a mnou nepolíbený. Kniha nepopisovala chudobu ve smyslu, že člověk nemá vymoženosti (nové hůlky na lyžování nebo kvalitní vysavač na roztoče), ale že nemá základní potřeby a to ani kartáček na zuby. Což je úplně jiné, než v knihách a filmech, kde chudá hlavní hrdinka sice má byt 1+1, ale pyšní se svým Iphonem a každý den má na sobě jiné hadry, jako by byla její skříň bezedná.
Líbilo se mi takové to lehké, nenásilné sezamování. Celý jejich vztah byl tak křehoučký, že jsem měla zaťaté zuby a bála jsem se, aby se něco nepokazilo.
"Pořád spolu nemluvili, ale bylo to stále nekonfliktnější mlčení, skoro kamarádské"
Jak prostéé..ticho má více významů v různých situacích.

Oficiální anotace:
Eleanor je ve městě nová a nikdy si nepřipadala osamělejší. Ve svém bláznivém oblečení, s bujnými zrzavými vlasy a chaotickým rodinným životem by nemohla vyčnívat víc, ani kdyby se snažila.
A pak se ve školním autobuse posadí vedle Parka. Ten je tichý, ostražitý a - v Eleanořiných očích - neuvěřitelně nad věcí. Což je dáno hlavně tím, že podle Parka je nejlepší způsob, jak přežít školní léta, důkladně propracovaná nenápadnost.
Pomalu, postupně, pomocí komiksů, nahrávek a pozdních večerních rozhovorů, se Eleanor s Parkem jeden do druhého zamilují. Tak, jak člověka potká první láska, když je mu šestnáct (nebo 17, že?), nemá co ztratit a může ztratit úplně všechno.
Příběh Eleanor a Parka se odehrává v průběhu jednoho školního roku v roce 1986 a je smutný, šokující a hluboce pravdivý - příběh, který vezme za srdce každého, kdo nikdy nezapomněl na svou první lásku. (může to být i poslední, ne?)



Když autorka mluvila ale o šikaně na nováčkovi Eleanor na střední škole, začala jsem se svého přestupu na jinou střední školu docela děsit...takže doufám a držím si palce.
A poslední kapitolkou bude i domácí násilí, kterého tam také nebylo málo. Moc YA knih se s těmihle vážnými problémy nezybývá, nebo je alespoň já nevyhledávám, jelikož si nemám zapotřebí připomínat něco, čeho jsem sama byla svědkem.

"Ve škvírce levého oka se mu hromadily slzy, po pravé tváři volně stékaly. Chtěla mu je setřít, ale netroufla si dotknout se ho."
Mám dvě zkušenosti, kdy jsem zažila pláč druhého pohlaví. V jednom případě brečel oprávněně a prosil o odpustění a v dalším jsem byla viníkem slz na jeho tváři já. Nevím, co je horší...

P.S. Už tu máme nový rok. Tak i vám všem přeju, ať je plný štěstí a lásky!!
Hodnocení: 90%
 


Všechny malé zázraky

29. listopadu 2017 v 16:40 |  RECENZE
Autor: Jennifer Nivenová
CZ: Všechny malé zázraky - Yoli 2015 , ORIGINAL: All the Bright Places - 2015
Počet stran: 344

Tyhle dvě postavy dali dohromady skoro mě samotnou. Ne, že bych měla sklony k sebevraždě (zas tolik svůj život nenenávidím) bipolární poruchu a nebo bych přišla o blízkého člověka (pokud nepočítám svého dědu letos v létě), ale ty špatné pocity, které prožívali jsem si dokázala promítnout na samu sebe. Nemám ráda dojáky, stěžování si na život a knihy plné zklamání, ale jde vidět, že autorka tam musela dát něco ze sebe, či se inspirovat z něčího nefiktivního života. A když čtete příběh, ve kterém se vidíte, dokážete se do knihy ponořit celým svým srdcem i myslí. Protože i když se mám teď už dobře, tak pokaždé když se stane něco špatného, shodím to na svoji mizernou minulost. Díky téhle knize vím, že nejsem sama.
Knihu jsem četla opravdu dlouho, abych nevynechala jediné slůvko, které by mohlo být důležité: a to jsou všechny...

Oficiální anotace:
Strhující příběh o hledání a (ne)nalézání, o lidskýchpředsudcích, přátelství a první lásce.Theodora Finche fascinuje smrt. Violet Markeyová zase žije pro budoucnost-těší se na den, kdy dokončí střední školu a bude moctopustit rodné městečko, které jí připomínánedávnou smrt sestry. Když se ti dva potkají na římse školní zvonice, není ale docela jasné, kdo koho bude vlastně zachraňovat.
Finch je obyčejný kluk, až na to, že trpí bipolární poruchou. Violet je obyčejná holka, až na to, že Finchovi přijde naprosto neobyčejná. ty dva svede dohromady školní projekt, jehož cílem je objevovat "krásy Indiany", a oba při tom učiní zajímavé objevy.


"Růst v sobě obsahuje zárodek štěstí." - Pearl S. Bucková


"Miluju vzrušení z rychlosti, pocitu beztíže a blížící se zkázy, a tak jsem postavil něco, co mi ty pocity poskytuje kdykoli."

"Líbí se mi myšlenka něčeho, co u mě může tyhle pocity vyvolat kdykoliv. Chtěl bych taky něco takového, a pak se podívám na ni a pomyslím si: Tady to je."
-Skoro vždycky mi navodí příjemný pocit jedna jediná kavárna u nás ve městě, jako by mě něco zahřívalo zevnitř (když neberu v úvahu kávu) a navozovalo úsměv na tváři. V tuhle chvíli jsem schopná rozdávat lásku a milovat a cítit to tak doopravdy a mít dokonce ráda i ty, které zrovna dvakrát nemusím. Nevím, jak takové místo čí osobu hledat, ale třeba si najde ono/ona vás.
Taky, když vejdu do krámku s vánočními dekoracemi a sladkostmi nebo si doma zalezu s čokoládou pod deku a koukám na vánoční filmy. A v neposlední řadě, když si sednu k počítači a začnu tvořit článek na blog...

"Protože i lidi v mým věku si potřebují někam zajít pro radu, pro pomoc, nebo za zábavou, nebo jen být někde, kde můžou zapomenout na to, co je trápí. Místo, kde se můžou cítit stejně bezpěčně a nemít z ničeho strach jako u sebe doma v pokojíčku."
- Proto je mým snem založit vlastní takovou kavárnu na neustálé navozování příjemných pocitů a pocit bezpečí.

Příběh je postavený hlavně na pocitech hrdinů. Nevyskytují se zde žádné vedlejší problémy ( i když těch mají i tak dost. Vystihuje jednu neobyčejnou myšlenku...Jsem ráda, že kniha skončila pozvolna i po ne moc pěkné nehodě.
I když měl vlastně hrdina-Finch skoro všechno-přítelkyni, střechu nad hlavou, jídlo a rodinu, pořád se necítil spokojený. Na tyhle pocity má občas právo každý.

P.S. Tak moc doufám, že bude začátek prosince zasněžený..snad ho přivolám vůní perníčků..Vaše B

Hodnocení: 99%

S láskou Rosie

6. listopadu 2017 v 13:48 |  RECENZE
Autor: Cecelia Ahernová
CZ: S láskou Rosie - Albatros Media 2015 , ORIGINAL: Where Rainbows End - 2005
Počet stran: 446

Tak jsem se poprala s touhle bichlí a na dvakrát ji přečetla. Velkým plusem bylo, že je to příběh ze života. Něco, co se může stát kdekomu (a dokonce vím jak na to). Není tak těžké si mimčo stvořit, jako mu dopřát dokonalou budoucnost. Vtipné reálné podání, jak už od Rosie, Alexe či Ruby a později i Katie. Jelikož příběh byl tvořený něčím hodně zastaralým a kouzelným a to dopisy a emaily, (kéžbych od někoho, komu jsem schopná svěřit adresu, dostala dopis a to daleko v přijemnějším kontextu, než uhrazení pokuty v knihovně) tak kniha dostala úplně jiný směr.
Příběh se netáhl a byly zmiňované všechny podstatné věci. I když má kniha přes 400 stran, měla svižný chod (zkrátka se život několika hrdinů smrsknul do docela malého objemu, no ne?).

Oficiální anotace:
Nejlepší přátelé Rosie a Alex se musí vinou osudu rozloučit na naurčito, aniž by si dokázali navzájem přiznat pravdu o svých citech. Jejich přátelství pokračuje dlouhé roky pouze prostřednictvím e-mailů, dopisů a dlouhých telefonních hovorů, které si vyměňují přes oceán. Žijí své vlastní životy a hledají štěstí a "poklad na konci duhy". Přijdou na to, že ho mají na dosah ruky už dávno a dostane jejich láska druhou šanci?



Doufám, že já se za láskou takovouhle oklikou honit nebudu muset (i když já jednu mám a jinou teď nechci - ano i já jsem něčeho takového schopná :D). Všechno je zajímavé právě tím, že ani jeden nechce projevit svůj opravdový cit, aby druhého neztratil a v životě se míjejí (a to ne zrovna krátce, pokud nepovažujete 50 let za kapku času). Zkrátka "Někdy trvá věky, než najdete toho pravého".
Kniha je dělená do 5 částí. Moje nejoblíbenější nejspíš překvapivě pátá a nejkratší a celých 400 stran, ehm, očekávaná. Nevím, zda srovnávat s filmem, jelikož opět film ztratil spousty podrobností a nebo je úplně změnil. Recenze jednoduchá, krátká a výstižná.


P.S. Už zase se blíží Vánoce a já musím opět shromáždit tématické zimní příběhy. Na seznam sepisování vánočních cukroví a balících papírů je nutností připsání i kolonky s knihami...
Vaše B

Filmové zpracování: S láskou Rosie

Hodnocení: 87%

Kam dál

TOPlist